Mezikulturní komunikace
Prozkoumejte strategie komunikace bez hranic.
Mezikulturní komunikace je jedním ze 6 základních kurzů, které je nutné absolvovat před vstupem do specializačního modulu. Tento kurz zkoumá teoretické rámce a praktické strategie komunikace napříč kulturními hranicemi. Mezi hlavní témata patří základy kulturní komunikace a citlivosti, vliv mezinárodního prostředí na komunikaci a rozvoj komunikačních strategií přesahujících hranice kultur.
Cíle kurzu
Studenti se seznámí se základními pojmy a osvojí si jejich význam. Budou rozvíjet citlivost pro vnímání specifických aspektů národních kultur a uvědomí si vlastní identitu ve srovnání s jinými národními identitami. Studenti budou schopni využít získané znalosti v komunikačním procesu v mezinárodním prostředí. Budou respektovat kulturní odlišnosti. Cílem předmětu je poskytnout studentům teoretický a praktický rámec, který jim umožní analyzovat a získat hlubší porozumění různým kulturám, s nimiž budou komunikovat.
Co budete studovat?
Mezikulturní komunikace
Cílem tohoto kurzu je poskytnout studentům teoretický a praktický rámec, který jim umožní analyzovat a hlouběji porozumět různým kulturám, s nimiž se mohou setkat ve svém profesním životě. Cílem je také upozornit je na možné problémy a konflikty vyplývající z nedostatečné znalosti a porozumění odlišným kulturám a na možnosti jejich řešení.
Obsah kurzu & Učební plán
- Interkulturní komunikace jako samostatná disciplína. Jsou zde uvedeny definice následujících klíčových pojmů: kultura, identita, interkulturní/mezikulturní komunikace, jazyk a rozmanitost. Základní determinanty kultury: historie, náboženství, hodnotový systém, společenské organizace, jazyk a neverbální komunikace.
- Dimenze a prvky mezikulturní komunikace: kultura, asimilace, etnická skupina, etnikum, národ, národnostní menšina, rasy, kulturní stereotypy a vzorce. Individualistické versus kolektivistické kultury. Různé koncepty vnímání kultury a interkulturní komunikace. Pochopení hlubinných struktur kultury.
- Základní principy komunikace: verbální a neverbální komunikace, symbolické a kontextové znaky komunikace. Proxemika, posturologie a další specifika některých kultur v neverbální komunikaci. Demonstrace kulturních hodnot jazykovými prostředky.
- Základní determinanty kultury: historie. Stručné přehledy dějin nejvýznamnějších hospodářských oblastí světa (USA, Indie, Čína, Brazílie, Japonsko, Evropa, islámské země).
- Základní determinanty kultury: rodina. Zkoumání forem a rolí rodiny, které jsou obsaženy v různých kulturách. Budou zkoumány kulturní varianty rodiny spolu s různými rolemi v rodině. Budou zohledněna genderová a věková specifika. Změny v charakteru rodiny v USA a v Evropě. Globalizační tendence a jejich vliv na rodinu.
- Základní determinanty kultury: náboženství. Různé formy světonázoru - náboženství, sekularita, spiritualita. Role náboženství v chování. Společné a rozdílné rysy hlavních světových náboženství: Křesťanství, judaismus, islám, hinduismus, buddhismus a konfucianismus.
- Kultura a identita jedince. Různé typy identity: rasová, etnická, genderová, národní, regionální, osobní, kybernetická a organizační. Pojem firemní kulturní identita/kultura v jejích různých podobách. Význam podnikové kultury a její měření. Vztahy mezi podnikovou a individuální identitou.
- Kulturní, etnická a národní identita. Identita, která je primární i instrumentální. Národní charakter, autostereotypy a stereotypy cizinců o národech, resp. etnických menšinách.
- Vliv interkulturních rozdílů na organizační formy řízení: nejčastější typy firemní kultury: Americká, německá, japonská, korejská, čínská, ruská, francouzská, latinskoamerická. Pochopení toho, z čeho jednotlivé kultury vycházejí a na čem staví. Vliv interkulturních rozdílů na styly řízení ve firmách, na způsob řešení a zvládání konfliktů a na obchodní jednání.
- Případy selhání mezikulturní komunikace: naprostá neznalost, falešné stereotypy a mýty, předsudky, rasismus, povýšenost, problémy v komunikaci mezi pohlavími, problémy v mezigenerační komunikaci a jak jim předcházet.
Výstupy předmětu
Po absolvování tohoto kurzu by studenti měli být schopni
- Seznámit se se základní terminologií v oboru, mít základní znalosti příslušných teorií a kulturních modelů a nastínit základní výzkumné metody, jejich výhody a nevýhody.
- Vyvodit význam z doporučené literatury a umět ji vlastními slovy vysvětlit, rozpoznat základní kulturní dimenze, shrnout získané poznatky.
- Aplikovat získané znalosti na konkrétní situaci a prostředí v práci, vysvětlit, proč je podle jejich názoru jejich konkrétní organizace tam, kde je, vybrat a zdůvodnit zvolenou základní výzkumnou metodu (metody) a aplikovat je.
- Vztáhnout konkrétní situaci ve své organizaci k teoretickým modelům, porovnat konkrétní situaci ve své organizaci s podobnými organizacemi v různých zemích (kulturách).
- Sesumarizovat zjištění a sestavit z nich vyplývající závěry. Studenti budou umět navrhovat oblasti dalšího výzkumu pro prohloubení znalostí nebo praktické kroky pro implementaci závěrů.