Zadávací podmínky – kritéria veřejných zakázek ve zdravotnictví

Veškerý nákup jakéhokoliv zboží či služeb probíhá na základě výběru. Stanovíme si kritéria, která by měl výrobek nebo služba splňovat a prohledáme kamenné obchody či internet, abychom našli to, co hledáme, za akceptovatelnou cenu, případně s přihlédnutím k dalším podmínkám jako: rychlost doručení, kvalifikace (reference) internetového či kamenného obchodu apod.

Stejně tak výše uvedené platí o nákupu zdravotnické techniky ve zdravotnictví, kde platí stejná pravidla s cílem dosáhnout co nejnižší ceny při splnění námi stanovených kritérií.

Důvodem pro provedení výzkumu zaměřeného na tuto oblast je má znalost prostředí zdravotnictví a veřejných soutěží a především téma mé disertační práce, které se týká specifik nákupního modelu investičních přístrojů ve zdravotnictví. Zajímalo mě, jestli se statisticky potvrdí domněnka autora, že je mnohdy veřejná zakázka vypsána tak, že jediným kritériem (při splnění dalších jako jsou technické specifikace předmětu VZ a kvalifikace dodavatele) je cena, což, jak jistě odhadnete, nemusí být vždy pro nakupujícího výhodné, a to ani ekonomicky. V rámci metodologie je také důležité se zabývat právním rámcem veřejných zakázek a možnostmi nebo omezeními, které umožňuje. Ve výzkumu použiji veřejně dostupné údaje o veřejných zakázkách.

Cílem výzkumu je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu o převážném nastavení kritérií výběru dodavatelů veřejných zakázek ve zdravotnictví jen na jedno, a to cenu. Druhotným cílem je touto studií pomoci všem zadavatelům VZ ve výběru výhodnější cesty, jak nastavit kritéria výběru. Téma zadávání veřejných zakázek a jejich hodnocení je poměrně běžným tématem prací, především z pohledu právní problematiky, ale výzkum, zaměřený na kritéria VZ nebyl zatím proveden.

Metodologie

Zákonný rámec veřejných zakázek

Než se pustíme do metodologie výzkumu, je jistě důležité poznat a popsat právní rámec veřejných zakázek, který má zásadní vliv na to, jakým způsobem je možno soutěžit předmět veřejné zakázky.

Pokud plánuje organizace, disponující veřejnými prostředky, tedy penězi nás všech, nákup majetku (předmětu) nebo služby, musí se řídit určitým zákonným rámcem. V tomto případě se jedná o Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., případně jeho novelizace Zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

V §36 daného zákona s názvem „Zadávací podmínky“ se píše o obecných pravidlech, které např. nesmí zvýhodňovat určitého dodavatele apod. V §37 „Podmínky účasti v zadávacím řízení„ se v odstavci 1 bod a) až d) píše o možnostech nastavení podmínek pro účasti na VZ určené zadavatelem. Jaké má tedy zadavatel možnosti:

a)  podmínky kvalifikace – obecně se jedná o způsobilost dodavatele realizovat předmět zakázky, kdy prokázání kvalifikačních předpokladů potvrzuje zadavateli skutečnost, že vybraný dodavatel bude schopen předmět věřené zakázky splnit.

Jedná se například o tato kritéria (bezúhonnost, nemá splatné daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném, a další). V rámci tzv. profesní způsobilosti zadavatel může po dodavateli požadovat doložení oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky. Může také požádat dodavatele o doložení seznamu dodávek stejného nebo obdobného významu (objem předpokládané hodnoty) a předmětu. Jako kritérium ekonomické kvalifikace pak může zadavatel požadovat roční obrat dodavatele v určité minimální výši apod.

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku.

Zde si může zadavatel nastavit technické podmínky předmětu koupě tak, aby splňoval jeho požadavkům a vyhovoval určení použití předmětu pro jeho účely. V praxi často vymezí zadavatel technickou specifikací určitý okruh dodavatelů a jejich výrobků tak, aby vyhovovaly jeho záměrům a použití (většinou na základě vyzkoušení předmětu dodávky).

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky

Zadavatel může nastavit např. platební podmínky (splátky, odložení platby za dodávku apod.). V praxi se setkávám většinou s odložením platby za dodávku v době 2-3 měsíců od předání předmětu VZ.

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Jistě Vás napadne, že k docílení nejnižší ceny a výběru nejvhodnějšího předmětu koupě (dodavatele) je s výhodou, pokud budete mít co nejvíce nabídek. Dle §112 zákona o VZ „Snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení„ se v odstavci 2 udávají jako minimální 3 nabídky (pro zajištění dostatečné hospodářské soutěže). V praxi je ale možno také stanovit jen jednoho dodavatele (řešení), a to za účelem ochrany předešlých investic. Pro příklad: může jít o dodávku endoskopické věže, k níž náleží flexibilní video-endoskopy. Jelikož tyto nejsou kompatibilní s jinými endoskopickými věžemi a jejich hodnota je nezanedbatelná (cca 1/4 až 1/3 ceny dodávky), může zadavatel omezit dodávku na určitou značku a typ zdravotnické techniky.

§114 „Ekonomická výhodnost nabídek“ uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti a že to může znamenat hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny.

§115 „Pravidla pro hodnocení nabídek“ uvádí, že zadavatel musí stanovit v zadávacích podmínkách pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují:

a) kritéria hodnocení

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii

Pro příklad:  zadavatel zadá jako kritéria výběru nabídky cenu, délku záruční doby a rychlost zápůjčky náhradního vybavení. Váha jednotlivých kritérií je nastavena 60% cena, 20 % záruční doba a 20% rychlost zápůjčky (viz Tabulka 1).

Tabulka 1.

Příklad nastavení váhy kritérií (zdroj vlastní)

Jednotlivým kritériím jsem přiřadil procenta a těm také počet bodů. Nejlevnější nabídka tedy získá plných 12 bodů, druhá v pořadí 10 bodů atd. Za délku záruční doby a rychlost zápůjčky lze pak získat nejvýše 4 b, za druhou v pořadí 2b atp.

Parametry studie

Informace o veřejných zakázkách (dále jen VZ) lze hledat na několika portálech, z nichž nejvíce odkazovaný je ROZZA zřizovaný Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Do vyhledávače můžete zadat kritéria, které zužují přehled zakázek dle např.: identifikačních údajů zadavatele, názvu   a popisu zakázky, data publikování, předpokládané hodnoty a dalších. Neméně zajímavým kritériem je možnost zadání CPV kódu, který definuje předmět zakázky do bližších souborů (SIMAP – CPV (europa.eu).

Z důvodu snížení počtu VZ na rozumnou míru (časově zvládnutelný počet VZ pro zpracování) jsem nastavil parametry filtrace dat pro můj výzkum (viz Obrázek 1) takto: 

Publikace (zveřejnění) 1 – 31.10.2023, předpokládaná hodnota zakázky 100 000 až 500 000 Kč bez DPH, kód CPV 33100000-1 (Zdravotnické přístroje).

Obrázek 1.

Filtr VZ pro můj výzkum (ROZZA)

Hodnota zakázek splňuje mnou zkoumaný cíl investičního předmětu VZ – dlouhodobý majetek (cena vyšší než 40 tis. Kč s DPH) s životností delší než 1 rok.

Výsledky

Při splnění daných kritérií je dostupných 35 veřejných zakázek na pořízení investičního dlouhodobého majetku – zdravotnické techniky, u kterých jsem podrobně prošel zadávací podmínky. Ve všech případech zadávací podmínky obsahovaly technické specifikace předmětu zakázky, kvalifikační předpoklady dodavatele a jediné kritérium pro vývěr daného dodavatele, čímž byla nepřekvapivě CENA (viz Graf 1).

Graf 1.

Kritéria výběru VZ (zdroj vlastní)

Jako kvalifikační (profesní) předpoklady byly nejčastěji použity: předmět podnikání dodavatele a dodávky podobného typu a objemu v posledních 3 letech. Technické podmínky velmi podrobně popisovaly předmět dodávky, kdy u většiny VZ byla zmiňována životnost předmětu VZ v délce 8 let. V rámci obchodních podmínek byly nejčastěji zmiňovány platební podmínky (splatnost 2 měsíce od dodání předmětu VZ). Zvláštní (jiné) podmínky nebyly uvedeny žádné v žádném z 35 zkoumaných veřejných zakázek (viz Graf 2).

Graf 2.

Další podmínky účasti na VZ (zdroj vlastní)

Diskuse

Výsledky výzkumu dopadly přesvědčivě. V tomto případě tak není otázkou, zda při jiných limitech sledovaných veřejných zakázek (rozmezí ceny zakázek, doba sledování zakázek) by byly výsledky stejně přesvědčivé, i když je zde jistě prostor pro navazující a doplňující výzkum. Nabízí se však otázka, zda trendem v nastavení podmínek VZ kvalifikačními (profesními), obchodními a technickými podmínkami, který osobně sleduji již delší dobu, zadavatel dostatečně nesníží počet dodavatelů a z pohledu zadavatele tak vlastně neplní roli více hodnotících kritérií.

Zde je z mého pohledu ovšem riziko, že při nastavení opravdu přísných podmínek eliminuje zadavatel velký počet potenciálních dodavatelů a obdrží velmi málo nabídek (při špatném nastavení mnohdy ani jednu). Není tedy v tomto případě lepší nastavit jednotlivá kritéria hodnocení s jejich váhou? Jistě, že vyhodnocení a i samotné nastavení takové VZ je složitější, ale následný výběr může být přesnější a odrážet veškeré potřeby uživatelů předmětu VZ, zadavatele a v neposlední řadě i zřizovatele a managementu zdravotnického zařízení.

Bibliografie

Metodika pro hodnocení nabídek dle ekonomické výhodnosti dle zákona č. 134/2016 sb., o zadávání veřejných zakázek. (2023). PORTÁL O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Získáno dne 4.11.2023 z https://portal-vz.cz/wp-content/uploads/2019/06/METODIKA-PRO-HODNOCENI-NABIDEK.pdf

Současné kódy CPV. (2023). SIMAP. Získáno dne 3.11.2023 z https://simap.ted.europa.eu/cs/web/simap/cpv.

Rozcestník zakázek. (2023). ROZZA. Získáno dne 3.11.2023 z https://rozza.cz/zakazky.

Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. ZÁKONY PRO LIDI. Získáno dne 5.11.2023 z https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-563.

Zákon o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném k 1.1.2024. (2023). VZPROFI. Získáno dne 3.11.2023 https://www.vzprofi.cz/33/134-2016-sb-zakon-o-zadavani-verejnych-zakazek-ve-zneni-ucinnem-k-1-1-2022-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTpFGweyQ867F1bt_YsQwzcYCD-vMUnwPlw/#ctx=full.

Autor: Aleš Somol, student LIGS University
Pod vedením: Zdeno Matta, lektro LIGS University