Rozdělení paliativní péče v Libereckém kraji

Rozdělení paliativní péče v Libereckém kraji

Tento odborný článek přináší informace týkající se jednotlivých forem paliativní péče. Na počátku je však důležité uvést, co paliativní péče znamená. Paliativní péče má mnoho definic. V podstatě neexistuje jednotné vymezení tohoto pojmu (Bužgová, 2015). V souhrnu se jedná o specializovanou péči o umírající lidi, jejímž hlavním posláním je zajistit v těchto těžkých chvílích co možná nejvyšší kvalitu života a pomoci nejen pacientům, ale i jejich rodinám a blízkým v průběhu ale i po smrti milované osoby (Tomeš, Dragomirecká, Sedlárová, & Vodáčková, 2015). Díky vysoké specializaci zdravotníků by mělo docházet k aplikaci metod usnadňující pacientům v terminálním stádiu zachovat svou důstojnost (Bužgová & Sikorová, 2019).

Rozlišují se dvě základní formy paliativní péče, a to obecná a specializovaná. Podle Slámy & Vorlíčka (2011) představuje obecná paliativní péče dobrý způsob klinické formy péče o pacienta s pokročilým onemocněním.

– Zde je proto důležité komunikovat s pacientem a s jeho rodinou, léčbu orientovat tak, aby byla pacientovi zachována dostatečně vysoká kvalita života.

– Léčba by měla být věnována účinné léčbě symptomů.

– Nedílnou součástí je poskytování psychosociální podpory.

– Většina poskytované paliativní péče je právě charakteru obecné paliativní péče, kterou poskytují lékaři bez ohledu na svou odbornost (Mach et al., 2013).

Podle Bužgové (2015) se specializovanou paliativní péčí chápe aktivní odborná interdisciplinární péče, kterou poskytuje tým odborných pracovníků, jež jsou kvalifikováni pro tento obor. Uvedená forma paliativní péče zajišťuje péči pro pacienty, kterým už poskytování obecné paliativní péče nepostačuje. Především jde o nemocné již v terminální fázi onemocnění. Marková (2010) uvádí, že specializovanou paliativní péči poskytují oddělení paliativní péče, domácí hospice, lůžkové hospice, ambulance paliativní péče, denní stacionáře či konziliární týmy paliativní péče. 

Metodologie

Při zkoumání řešeného výzkumného problému byl aplikován kvalitativní design. Existují různé formy paliativní péče, přičemž je vhodné se konkrétněji zabývat možnostmi paliativní péče v určitém regionu České republiky. Za tímto účelem byl vybrán Liberecký kraj, v jehož rámci bylo zkoumáno, kolik hospiců (mobilních, domácích) se zde vyskytuje, zda paliativní péči nabízejí i nemocnice či určitá nemocniční oddělení apod. Za tímto účelem byla získávána data sekundárně, tzv. od stolu (desk research). Informace však poskytla také MUDr. Čulíková z Nemocnice v Jablonci nad Nisou, která ve své atestační práci z roku 2009 popisovala možnosti paliativní péče v Libereckém kraji. Díky tomu je možné zjistit, jaké možnosti ve vztahu k různým formám paliativní péče Liberecký kraj nabízí a co by se dalo v tomto směru zde změnit.

Výsledky

V Nemocnici v Jablonci nad Nisou existuje Ambulance paliativní péče, která vznikla „z iniciativy nemocnice, po neúspěchu Občanského sdružení pro zbudování Hospice, vybudovat hospic“, jak ve své atestační práci uvádí Čulíková (2009, s. 5), která v Nemocnici v Jablonci nad Nisou dlouhodobě působí.

Občanské sdružení, jež vzniklo v roce 2001, si pronajalo od města Jablonec nad Nisou budovu bývalé dětské nemocnice v ulici Bezručova, se záměrem přestavby na hospic. Tento pronájem však měl podmínku, že pokud se sdružení nepodaří získat na přestavbu potřebné peníze do 30. června 2004, všechna práva a povinnosti ze smlouvy zaniknou. Stejně jako pro rok 2002, se nepodařilo Občanskému sdružení sehnat peníze (státní dotace byla zamítnuta, stejně jako pomoc libereckého magistrátu), a tak byla Občanskému sdružení smlouva o pronájmu vypovězena a výstavba hospice v nedohlednu. „Zřizovatelem ambulance paliativní péče byla městská nemocnice v Jablonci nad Nisou, p. o. Financována byla ze zdrojů nemocnice. Od počátku byla obsazena jednou lékařkou a jednou zdravotní sestrou. Služby byly zajištěny pouze v mimopracovní době. Práce ambulance paliativní péče je zřízena v nemocnici Jablonec nad Nisou a pokrývá svou péčí zhruba oblast jabloneckého okresu. V některých případech spolupracuje s onkologickým oddělením krajské nemocnice Liberec. Bohužel nenavazuje na některý z přilehlých hospiců z důvodu značné vzdálenosti“ (Čulíková, 2009, s. 5).

Pravidelnou činnost zahájila ambulance 1. listopadu 2004. Na sklonku roku 2004 byla zdejší ambulance paliativní péče zřejmě druhá ambulantní hospicová služba v republice. Zkušenosti s domácí hospicovou péčí byly spíše teoretické a praktické poznatky se začínaly teprve hromadit. Na počátku činnosti tvořila ambulanci jedna lékařka anestezioložka a dvě sestry intenzivní péče, všechny na úvazek 0,2. Byly vytvořeny prostory ambulance, kde se předpokládalo provádění malých instrumentálních výkonů, zavádění katétrů, převazy, infuze a ordinace jako detašované pracoviště. Domácí návštěvy u pacientů byly pravidelně jedenkrát týdně, velmi brzy vznikla nutnost i návštěv na vyžádání. Využití prostor ambulance se ukázalo velmi malé a problematické. Zima v klimatických podmínkách Jablonce a okolí dokázala, že práce bude pouze v domácnosti pacientů. Ordinace byla používána spíše jako společenská místnost pro pohovory s rodinou. Časem byla předána gerontologické poradně. Pomůcky k půjčení byly uloženy v příručních skříních, rozhovory s rodinou případně s pacientem jsou prováděny na lékařském pokoji. Návštěvy pacientů se uskutečňují po dohodě, nebo na vyžádání mimo pracovní dobu mimo pracovní dobu lékařky nebo sestry. Tyto informace poskytla MUDr. Čulíková. Z následného rozhovoru s ní a z informací z její atestační práce (Čulíková, 2009) vyplynuly také další nezbytné informace o podobě poskytované paliativní péče v Libereckém kraji.

Po krátké době pracovala v ambulanci pouze lékařka a jedna zdravotní sestra, která měla hlavní pracovní náplň na chirurgické ambulanci. Pracovala stejnou metodou jako lékařka, po dohodě. Po určitou dobu byla koncepce využít i pomoc sociální pracovnice, postupem času pro velmi malé využití, sama tým opustila. Na začátcích zamýšlené začlenění psychologa se ukazuje dosti problematické, protože hlavním těžištěm práce je domácnost nemocných, je potřeba reagovat na vzniklou situaci okamžitě. Většinou jsou to problémy doprovázejících členů rodiny, a proto v případě potřeby je doporučena návštěva psychologa nebo psychiatra dle vlastního výběru, nebo sjednána schůzka. Práce ambulance je nárazová a léta ukázala, že kapacita je souběžně maximálně 6 pacientů, a to pouze v případě, jsou-li téměř všichni v Jablonci a přilehlých obcích. Protože rádius činnosti je však po celém okrese, propustnost ambulance klesá s množstvím vzdálenějších pacientů.

V roce 2009 opustila ambulanci zdravotní sestra a paliativní péči poskytuje pouze stávající lékař ve spolupráci s domácí péčí, která zde na Jablonecku funguje od roku 2007. V současnosti lékař paliativní ambulance nepřijímá již další klienty z důvodů jiného pracovního zařazení a klienti mají možnost kontaktovat domácí hospicovou péči Svaté Zdislavy, která poskytuje své služby od roku 2010. Tato situace je nadále platná i pro rok 2023, kdy je paliativní péče pro pacienty zdejšího regionu zajišťována výhradně organizací Hospic sv. Zdislavy, o.p.s. Jde jak o „klasický“ hospic, tak o mobilní hospicovou péči poskytovanou terminálně nemocným pacientům v domácím prostředí.

Možnosti poskytování paliativní péče v Libereckém kraji jsou poměrně omezené. V současnosti veškerá paliativní, resp. hospicová péče leží na organizaci Hospic sv. Zdislavy, která nabízí službu jak lůžkového, tak domácího hospice. Je možné také využít terénní a pobytové odlehčovací služby. Dobrovolnický program je postaven na Poradně Zdislava. Domácí hospic je k dispozici pacientům z Liberce, Jablonce nad Nisou a z blízkého okolí těchto měst. Kromě toho se uvedená organizace podílí na poskytování tzv. rodinných pokojů, které jsou součástí nemocnic v Turnově a v České Lípě. Lůžkový hospic poskytuje svoje služby primárně pacientům z celého Libereckého kraje již 7. rokem, nicméně jsou přijímáni také terminálně nemocní pacienti i z dalších regionů v České republice. Vždy to však záleží na vytíženosti kapacity tohoto hospice. Celková kapacita hospice dosahuje v současnosti 28 lůžek, na nichž je poskytována specializovaná paliativní péče.

Poradna Zdislava funguje prostřednictvím rozhovoru s psychoterapeutem nebo sociální pracovnicí, dále také prostřednictvím poradců – průvodců formou laické podpory v krizi a prostřednictvím internetové poradny. Jablonec nad Nisou versus Liberec.

Občanskému sdružení v Jablonci nad Nisou, jež vzniklo v roce 2001, které mělo již ve své koncepci záměr vybudovat hospic, se nepodařilo sehnat potřebné peníze. Jako první variantu nabídlo Občanskému sdružení město Jablonec pro výstavbu hospice bývalé dětské nemocnice včetně pozemku a investiční náročnost rekonstrukce objektu vzešlá z výběrového řízení na dodavatele činila 47 milionů korun. Druhou variantou byla možnost výstavby na pozemku města dle platného územního plánu, jejíž finanční zatížení by činilo 25 milionů korun. Podmínkou pro vybudování hospice na území Jablonce nad Nisou bylo poskytnutí záruk a financování ze zdrojů ministerstva zdravotnictví a Libereckého kraje, což se nakonec podařilo až po roce 2010, a od roku 2016 funguje přímo v Liberci lůžkový hospic sv. Zdislavy, konkrétně na ul. Pod Perštýnem 321/1. Rozhodnutí Libereckého kraje o výstavbě a spolupráci padlo v roce 2010. Město Liberec darovalo kraji areál bývalého dětského domova v hodnotě 23 milionů korun a přestavba této budovy z přelomu 19. a 20 století dosáhla na více než 90 milionů korun včetně vybavení.

Diskuse

Přestože je možné paliativní péči ve formě specializované paliativní péče poskytovat mnoha zařízeními, na území Libereckého kraje je tato možnost velmi omezená až nedostatečná. Funguje zde pouze jedno zařízení a organizace, a to Hospic sv. Zdislavy, který se věnuje řadě činnostem v této oblasti, ať už jde o lůžkový a mobilní hospic, tak o respitní služby či o poradnu Zdislava. Do budoucna se tedy jeví jako mimořádně naléhavé, aby právě v tomto kraji vznikly i další organizace, které budou poskytovat především mobilní hospicovou péči.

Bibliografie:

Bužgová, R. (2015). Paliativní péče ve zdravotnických zařízeních: potřeby, hodnocení, kvalita života. Grada Publishing.

Bužgová, R., & Sikorová, L. (2019). Dětská paliativní péče. Grada Publishing.

Čulíková, J. (2009). Ambulance paliativní péče v okresní nemocnici, 5 let činnosti, jaká je cesta dál: atestační práce. Jablonec nad Nisou.

Mach, J. et al. (2013). Univerzita medicínského práva. Grada Publishing.

Marková, M. (2010). Sestra a pacient v paliativní péči. Grada Publishing.

Sláma, O., Kabelka, L., & Vorlíček, J. (2011). Paliativní medicína pro praxi (2. nezměn. vyd.). Galén.

Dragomirecká, I., E., Sedlárová, K., & Vodáčková, D. (2015). Rozvoj hospicové péče a její bariéry. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum.

Autor: Miroslav Svozil, student LIGS University
Schválil: Zdeno Matta, lektor LIGS University