ROZHOVOR: Ing. Zita Pouzarová, Ph.D., MBA o své nové knize a kreativním účetnictví

Zita Pouzarová aktuálně působí jako jednatelka společnosti TAXART CZ s.r.o. poskytující daňové, účetní a ekonomické poradenství. V současné době vydává svoji knihu: Riziko účetních chyb a podvodů ve světle kreativního účetnictví – Nástroje efektivního řízení a hodnocení rizik v účetnictví A právě o její nové knize jsme si spolu povídaly v rámci našeho rozhovoru.

Na LIGS University se věnujete výuce předmětů specializací Finanční Řízení a Manažerské Účetnictví. Specialitou LIGS University je holistický přístup v nahlížení na tuto problematiku. Jaký přístup uplatňujete vy? 

Můj náhled na problematiku účetnictví a financí je čistě holistický. Při hodnocení finančních reportů se vždy snažím udržet si nadhled, při jejich hodnocení  se opírat o vzájemné souvislosti, aspekty a komplexnost. Jednoduše sestavit příběh odehrávající se za čísly a složit střípky jednotlivých účetních informací do celistvého obrazu.

Jak zásadní pro manažery je podle vás znalost a orientace v oboru finanční řízení a řízení risku? 

Jsem přesvědčena, že každý manažer by se měl orientovat v jazyce, kterým hovoří účetnictví. Měl by se snažit porozumět významu reportů z účetnictví, dopadů svých manažerských rozhodnutí do účetnictví, obrazu finanční kondice řízené společnosti a v neposlední řadě možnostem a rizikům využití kreativního účetnictví.

Také odpovědnost za věrné a poctivé zobrazení účetnictví a řízení fraud rizik, leží legislativně plně na hlavách statutárních orgánů společností, stačí zmínit následky trestněprávní,  AML a další nepříjemné dopady sankcí a postihů, v neposlední řadě poškození dobrého jména společnosti.. A to už by měla být silná motivace k seznámení se s účetními souvislostmi, nemyslíte?

Co by měl každý manažer z této problematiky znát a co je zásadní pro chod firmy jako takové? 

Samozřejmě nemám na mysli vejít do studia účtování MD a Dal, na to mají manažeři bezesporu specialisty účetní a daňové, ale pochopit jazyk účetnictví, být si vědom možností účetnictví a rizik, a využít vše pro kvalitnější rozhodování na všech úrovních managementu. Vnímám to, jako schopnost „kupecko-účetního“ zvažování příčina – dopad na poli možností a rizik. K tomu, ale potřebujete znát slova, kterými účetnictví mluví (účetní položky), vědět jakými jazykem je poskládat (účetní legislativa) a dokázat vše sestavit do obrázku, který je žádoucí pro cíle a strategie managementu (zrcadlo reality)

Co je to kreativní účetnictví, kterému se věnuje vaše nová kniha? 

Kreativní účetnictví může být vnímáno různými způsoby. 

Víte, když jsem před 10 lety obhajovala svoji disertační práci na téma kreativního účetnictví a jeho vliv na vypovídací schopnost účetních výkazů, s názorem daňového poradce o pozitivních aspektech využití kreativního účetnictví, jsem budila na akademické půdě mírně řečeno rozruch. 

Za dobu svého působení v KDP ČR jsem nabyla zkušenosti o tom, že kreativní účetnictví je běžnou praxí tvoření účetnictví, nicméně považuji za prioritní udržet meze využití kreativních metod v účetnictví tak, aby nedošlo k deformaci účetnictví za rámec věrného a poctivého obrazu. 

V té době převažovaly názory, že kreativní účetnictví a podvodné výkaznictví je v podstatě to samé. Navíc v té době se často skloňovaly pouze daňové podvody a jejich dopady. 

V posledních letech vypluly na povrh kauzy, jejichž rozhodování se opíralo o výsledky účetnictví nad rámec daňových sankcí, rozhýbaly se i další samostatné proudy posuzující podvodnou manipulaci účetních reportů, analytický útvar Policie ČR, Daňová kobra, aplikace AML zákona o praní špinavých peněz v praxi, sdílení informací mezi státy,….  

Dnes je tedy situace jiná, otevřeně se hovoří o možnostech kreativním účetnictví, jednotlivých technikách, vyvíjí se nástroje pro detekci rizik účetních podvodů, management si začíná uvědomovat rizika a zajímá se o možnosti začlenění anti-fraud nástrojů do vnitřních kontrolních systémů společností. Statutárním orgánům dýchá na záda řada zákonů, která jim může velmi znepříjemnit život, v horším případě zajistit „neplacený hotel“ na řadu let.  Sama jsem se setkala s řadou osobních příběhů s nešťastnými konci, kdy se před zákonem odpovědný člověk, v dobré víře spolehl na předkládané výsledky účetnictví, stvrdil svým podpisem a  vyslal vstříc  veřejnosti. Následně u soudu čelil předkládanému „měl jste vědět“, „mohl jste vědět“ a  „Neznalost zákona neomlouvá….“

Navíc, manažeři spoléhající se při hodnocení finančního zdraví společnosti, pouze na nástroje finanční analýzy, bankrotní či bonitní modelů, vnímám za omezený pohled, jako když koukáte pouze jedním směrem. Zkuste si schválně zjistit výsledky širší skupiny těchto klasifikačních modelů, uvidíte, že často docházejí k rozdílným výsledků nebo odkazují na tzv. šedou zónu (ani tak – ani tak)…. Stejně jako jsou různé společnosti, ovlivněné různými ingrediencemi motivů, cílů, situací a dalších podmínek, se domnívám, že není rozumné se spoléhat pouze na jednu cestu, je potřeba se rozhlédnout do všech stran a v čase.

 

 

Ve své nové knize navrhujete trojúhelník rizika účetních chyb a podvodů, co si využití této metodiky klade za cíl a jakými prostředky tohoto cíle dosahuje? 

Sledováním příčin a následků dění při tvorbě účetnictví a jeho výstupů, jsem začala testovat vztah mezi tvorbou zisku a cash flow v čase minimálně 3-5 let. Na počátku bylo CFEBT skóre navrženo jako auditorský test, designovaná jako analytický a detailní test. CFEBT skóre, coby parametr dopadů rizika účetních chyb a podvodů, bylo testováno v rozličných případových studiích účetních manipulací, v podmínkách českých účetních předpisů a IFRS. V detailní analýze byly zkoumány souvislosti položek podílejících se na tvorbě cash flow a zisku, navrhla jsem cash flow a  zisk modifikovat na jejich ekonomickou potenciální hodnotu tak, aby hypotéza o jejich rovnosti v čase byla naplněna. 

Rozkryly se tak podklady  peněžních a nepeněžních položek, změn položek v čase, které umožňují jiný náhled na „skryté“ mezi řádky finančních výkazů. 

Koncept CF (Cash Flow) a EBT (Earnings Before Taxes) byl doplněn náhledem finanční analýzy a vnitřních dispozic společností, výsledkem je CFEBT trojúhelník účetních chyb a podvodů z pohledu uživatele účetnictví.

Následně se nám podařilo tento koncept digitalizovat do formy softwarového řešení, které je schopno pojmout a analyzovat data neomezené počtu subjektů. Pracuje se 3 risk oblastmi: rizikem příčiny; dopadu a vzniku účetních chyb a podvodů.

Tak se zrodilo zkoumání podkladů souvislostí v účetnictví v čase a jejich podíl na tvorbě těchto 2 zásadních výstupů účetnictví.

Klienti se mě jako svého daňového poradce často dotazovali, zda tento nástroj není kontraproduktivní, zda nevkládám detekční nástroj do rukou správců daně, policie…

Vidím to jinak, pokud budeme schopni použít a současně ohlídat možnosti a rizika účetnictví, jsme schopni utvářet do jisté míry účetnictví tak, jak potřebujeme pro naplnění našich cílů a současně předejít negativním dopadům, které když vyplynou na povrch, už není cesty zpět. 

Ráda bych na konci zmínila, že účetní oblast prochází, stejně tak jako nyní vše okolo nás, velkou transformací. Stojíme na prahu nové účetní legislativy, která bude postavena na základech konceptů moderního účetnictví, kvalitní vypovídací schopnosti pro majitele, investory a další uživatele účetních výkazů. 

Účetní jednotky mají nyní dostatečný časový prostor se „přeladit“ na nový účetní svět, seznámit se blíže s často okrajově naznačovanými účetními koncepty respektující moderní účetní pohled založený na ekonomické podstatě účetnictví, umožňující zlepšení srovnatelnosti, kvality vypovídací schopnosti účetnictví a v neposlední řadě konkurenceschopnost obchodních korporací v mezinárodním měřítku.

Toto vše je také důvodem, proč v tuto chvíli připravujeme on-line školu pro manažery; Proč by měli manažeři rozumět účetnictví? Rizika a možnosti  účetnictví a daní jednoduše a s nadhledem.

Pevně věřím, že může být praktickým pomocníkem manažerů  na cestě tmavými zákoutími účetnictví a daní.