Jak jste se dostal k cestovnímu ruchu a letecké dopravě? Po maturitě na Ekonomické škole ve Znojmě jsem odjel studovat do Karlových Varů na tehdy jedinou školu Cestovního ruchu a lázeňství. Po další maturitě na této škole jsem zajel do Prahy na tehdy Československé aerolinie poprosit o práci. K mé velké radosti jsem byl přijat.
U ČSA jsem prošel řadu funkcí – referent oddělení stowing, obchodní referent v oddělení catering, zástupce vedoucího oblasti Amerika, rezervační systémy. Během práce u ČSA jsem vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy. Měl jsem to štěstí, že jsem znal několik jazyků, mezi nimi i španělštinu a tak jsem v 29-ti letech nastoupil na Kubu jako zástupce ČSA. To byla pro mne úžasná praxe v krásné zemi a dobrá škola samostatnosti v řízení ve velmi v mnoha dalších – /zástupce ČSA Řecko a SRN/. V roce 1992 jsem dostal nabídku, která nešla odmítnout. Byl jsem osloven cestovní kancelář, která měla zájem otevřít své zastoupení v Praze. Byl to Carlson Wagonlit Travel /CWT/. Tuto nabídku jsem po delším váhání přijal – mohl jsem pracovně zúročit znalosti získané ze studií a praxe u ČSA. U CWT jsem s velkou radostí a pocitem dobře odvedené práce pracoval až do roku 2007, kdy jsem odešel do penze. To však nebyl konec mé pracovní činnosti. Náhodně jsem byl osloven tehdejším prorektorem Vysoké školy obchodní, abych využil svých znalostí a praxe v oboru a na VŠO přednáším předměty Letecká doprava a Ekonomika cestovního ruchu. Nyní jsem zaměstnanec školy a v současné době pracuji ve funkci Zástupce vedoucího katedry letecké dopravy.
Dlouho přemýšlím nad odpovědí na tuto otázku. Měl jsem velice rád práci jak v ČSA, tak v CWT – velice těžko se mezi nimi rozhoduji. ČSA byla otázka „srdeční“, byli jsme pyšní na to, že pracujeme u tak významné letecké společnosti a práce pro nás byla nejen povinností, ale i velkou radostí. Navštívil jsem zajímavé země, zajímavé lidi, měl jsem možnost seznámit se s jejich mentalitou, zdokonalit se v jazycích /angličtina, španělština, němčina, ruština, částečně řečtina aj. Navíc jsem měl štěstí na vynikající spolupracovníky – s kterými mne spojovala nejen láska k profesi, ale i upřímné přátelství. Odchod od ČSA /i když platově mi bylo u CWT nabídnuto 6x více, než jsem tam měl/ jsem velice těžce nesl a když jsem o rozvázání pracovního poměru požádal tehdejšího generálního ředitele, dost jsem se i styděl. CWT je jiná kapitola mého života. Velice profesionální tým, vedení ve Francii, později v USA a SRN, kompletně jiný systém řízení a plánování než na který jsem byl zvyklý z ČSA. V ČR jsme se stali jednou z největších cestovních kanceláří, zaměřenou na business travel a náš obrat dosahoval více jak půl miliardy Kč ročně. Byla to pro mne výzva i zodpovědnost – byl jsem sám v ČR, zodpovědný za pracovní výsledky i za tým. Vše šlo výborně a úspěchy byly velice dobré. Za tuto práci jsem byl oceněn v ČR /2006/ titulem Manažer roku ČR /menších firem/, vedením CWT v roce 2007 jako nejlepší pracovník společnosti v regionu Evropa.
Ano, přístup je velice rozdílný. V Latinské Americe plyne život poklidným tempem, Lidé se nenervují z maličkostí a vše se v případě problémů posune na druhý den /známé „maňana“/. Toto mi /i vzhledem k tehdejšímu nízkému věku velice vyhovovalo/. V Řecku se již pracovalo na plné tempo, ale přece jen s „balkánskými“ časovými rezervami. V Německu má vše svůj řád, lidé pracovali velice zodpovědně, na pracovní i osobní schůzky se chodilo přesně a v mnohých případech platilo pouze podání ruky a obchod byl uzavřen. Do svého dalšího života jsem si odnesl z každého poznatku trochu – i když z německé zkušenosti nejvíce a to se mi vyplatilo. I nyní zdůrazňuji studentům nutnost dodržování termínů, solidního jednání a profesionálního přístupu ke kterékoliv problematice. A též důležitost znalost asertivního jednání, protože každý, kdo pracuje ve službách – ať v letecké dopravě či cestovním ruchu musí dát klientovi najevo, že o něj má maximální zájem. To je být trochu i dobrým psychologem. Bohužel toto v České republice stále chybí.
Na tuto otázku jsem již částečně odpověděl u minulé otázky. Češi jsou velice schopnými pracovníky, umí i nemožné – bohužel jejich přístup ke klientovi a jednání s ním se mi někdy jeví jako neřešitelný problém. A co mi u Čechů chybí? Je to úsměv při jednání, ochota vyhovět klientovi a šíření pohodové nálady do svého okolí. Jinak mám o Češích a jejich pracovních schopnostech vysoké mínění – chybí nám však tyto schopnosti úspěšně prodat.
Samozřejmě mi vadí i nedochvilnost a někdy i neserióznost a zbytečná podezíravost ještě dříve, než jednáme s klientem a uzavřeme kontrakt. O špatné platební morálce se nebudu zmiňovat, to jsou věci notoricky známé a jsou na denním pořádku v tisku i televizi.
Hlavním důvodem je určitě to, že svoji práci dělám rád a se zapálením. Vynikajícím manažerem roku jsem byl jmenován proto, že jsme začali z ničeho a dosáhli maximálního obratu a velice dobrého jména na trhu v České republice. Tato skutečnost vyžadovala mnohdy okamžitá manažerská rozhodnutí – bez možnosti konzultace s nadřízenými a maximální pracovní nasazení bez ohledu na pracovní dobu. Na Vysoké škole obchodní je to radost z práce s mladými lidmi, pochopení jejich názorů a zdravého pohledu na věc. A rád těmto mladým lidem naslouchám a předávám zkušenosti z praxe – zejména z letecké dopravy a cestovního ruchu.
Nemám konkrétní skupinu studentů, na kterou bych se zaměřoval. Samozřejmě rád pracuji se studenty, kteří mají o vyučovanou problematiku větší zájem než jen dostat známku, ale tento zájem se snažím vzbudit i u studentů, kteří si /zejména v počátcích studia/ okruh svých zájmů teprve vybírají. A pak se snažím využít svých kontaktů a přivést do školy ředitele zahraničních leteckých společností působících v ČR. Tito velice zajímavě vysvětlují studentům jejich poslání v naší zemi, jejich boj o každého klienta a rádi odpovídají na studentské otázky. Stejně tak moji známí – ředitelé cestovních kanceláří a někdy i hotelů přinášejí svoje nejnovější „know how“ do naší školy. A pokud díky tomu i pár šikovných studentů najde u jejich firem zajímavou práci, mám dobrý pocit, že můj dobrý úmysl byl naplněn.
Mimo VŠO působím částečně i na LIGS /London International Graduate School/, kde jsem členem vědecké rady a tutorem. Zde je problematika trochu jiná – jedná se zde o studenty, kteří mají buď hotovou vysokou školu a mají vysokoškolské tituly, nebo jsou to odborníci z praxe. Všichni získají /samozřejmě po ukončení studia/ většinou titul MBA a DBA (PhD) či tituly BBA, MBA a MSc. Výuka zde probíhá buď formou executive či Interactive Online. Mám rád výuku formou e-learningu, což je krásná věc a já pevně věřím, že i pro LIGS odvádím dobrou práci. Obor, který učím je cestovní ruch a částečně jeho návaznost na leteckou dopravu.
Vysoká škola obchodní vyučuje studenty v oboru Cestovní ruch a Služby letecké dopravy v cestovním ruchu. Z toho názvu již vyplývá, že se jedná o studenty, kteří najdou většinou svá uplatnění v těchto oborech. VŠO má studium formou denního studia a tzv. kombinovaného studia /zde studují o víkendech studenti, kteří již mají svá zaměstnání v námi vyučovaném oboru a mají zájem o zvýšení své kvalifikace buď v zájmu udržení stávajícího zaměstnání či svého kariérního postupu/. Naši absolventi nacházejí zajímavá uplatnění jak v podnicích cestovního ruchu /cestovní kanceláře, hotely i v orgánech státní správy, řídící cestovní ruch v ČR. Katedra letecké dopravy vychovává odborníky, kteří najdou zajímavá uplatnění v leteckých podnicích /management či v provozu těchto podniků/. Mnoho našich absolventů i studentů pracuje u ČSA, Řízení letového provozu, v orgánech státní práci řídící civilní letectví ČR a u mnoha zahraničních leteckých společností – ať již v kancelářích nebo jako stewardky /stewardi ČSA, Emirates, Travel Service a mnoha jiných. Několik našich absolventů aktivně létá jako dopravní piloti aerolinií. Široká škála uplatnění našich absolventů by zabrala celou stranu, takže uvádím pouze ta hlavní.
Snažím se již /s ohledem k výše popsaným hlavním aktivitám/ přibrzdit aktivity další, ale vzhledem k mým zájmům a odbornosti jsem členem Československého ústavu zahraničního, členem „Board of Advisors“ Leader´s Magazinu, členem a částečným zakladatelem Klubu SKOL /členové jsou ředitelé cestovních kanceláří, hotelů a leteckých Společností působících v ČR/, rád se zúčastňuji akcí Ligy pro cestovní ruch, spolupracuji s leteckými společnostmi při řešení jejich problematiky v ČR aj.
Je to jednak tím, že se snažím po vzoru obyvatel Latinské Ameriky nepřipouštět si zbytečně problémy, snažím se /i když mi to někdy nejde/ držet se hesla „veselá mysl půl zdraví“, snažím se hýbat /i když nepravidelně občas hraji tenis, pravidelně dlouhá chůze v přírodě a jiné, pohodové aktivity. A když to jinak nejde, tak si od plic zanadávám a druhý den je lépe.
Nejsem tak dobrý, abych vymyslel vlastní a kvalitní motto, ale líbí se mi a je pro současnou dobu a lidi, kteří chtějí studovat a uplatnit se v životě docela poučné:
„Všichni jsme poutníky na jedné cestě. Někteří poutníci mají jen lepší mapy“ /N. DeMille/
A my bychom měli být těmi, kdo mladým lidem tyto mapy poskytnou.
JUDr. Josef Šesták – tutor LIGS a člen Vědecké rady LIGS poskytl rozhovor pro noviny Gastrojobs