Recenze odborné publikace | Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry

Autor knihy: Ing. Zuzana Hekelová

Název knihy: Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry

V rámci studijního programu HR management na LIGS University jsem dostal příležitost k prostudování výše uvedené knihy Zuzany Hekelové „Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry“. Publikace mě již názvem oslovila především proto, že bezmála třicet let pracuji ve zdravotnictví a věnuji se kromě práce zástupce vedoucího radiologického asistenta na onkologii také managementu kvality. Téma zvolené autorkou také velmi dobře koresponduje se studijním zaměřením uvedeného doktorského programu. Z těchto důvodů jsem považoval prostudování publikace za přínosné.

Profesní zkušenosti autorky

Autorka Zuzana Hekelová je lektorkou a konzultantkou v oblasti managementu a rovněž autorkou odborných publikací z oboru zdravotnického managementu. Vystudovala obor Ekonomika zahraničního obchodu na VŠE v Praze a obor Vzdělávání dospělých na Univerzitě J. A. Komenského rovněž v Praze. Působila v nadnárodních farmaceutických společnostech jako marketingový a obchodní manažer a absolvovala pracovní stáže v centrálách těchto společností v USA, Velké Británii a Švýcarsku. Jako senior konzultant se zabývala poradenstvím v oblasti lidských zdrojů.

V posledních pěti letech se intenzivně věnuje lektorské a publikační činnosti především voblasti zdravotnictví. Přednáší na UJEP v Ústí nad Labem.
Kurzy, workshopy a přednášky organizuje na témata manažerských dovedností (management, leadership, motivace), komunikace (konflikty, výběrové pohovory, osobnostní typologie) a životního stylu (stres, syndrom vyhoření a jiné). Více o autorce na www.vase-lektorka.cz.

Zuzana Hekelová je také autorkou mnoha odborných článků z oblasti managementu a manažerských dovedností, z nichž řadu publikovala v časopisech Human Resources Management, Zdravotnické fórum, Psychologie dnes a dalších.

Recenze

Publikace Zuzany Hekelové „Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry“ se na 128 stranách zabývá problematikou managementu v prostředí zdravotnictví. V názvu monografie je autorkou vymezena skupina čtenářů, jimž je kniha určena – všeobecným sestrám v jakékoli vedoucí pozici (sestrám manažerkám). Jde především o obec úsekových, staničních a vrchních sester. Autorka již v úvodu podtrhuje skutečnost, že o úspěchu manažera rozhoduje nejen jeho odborná manažerská fundovanost daná formálním vzděláním, ale především to, jak se svými podřízenými jedná a jak se k nim chová. S tímto názorem lze jistě souhlasit, stejně tak jako s tvrzením, že „podřízení vás nemusí nenávidět ani milovat, měli by vás respektovat.“

Po úvodní kapitole následuje kapitola první s názvem „Specifika zdravotnictví ovlivňující práci manažerů.“ V této části publikace autorka stručně charakterizuje specifika zdravotních služeb v porovnání s poskytováním služeb jiného typu (např. obchodních). Autorka vyjmenovává základní rozdíly – etická dilemata profese, ekonomicko – společensko – politické tlaky, zvýšené nároky na komunikaci. Zcela správně konstatuje, že „zdraví není zboží.“ Neopomíná také na zvýšené riziko stresu a s ním spojený syndrom vyhoření jako důsledek chronického přetěžování sester. Za samostatný problém pokládá prakticky 99% feminizaci sesterských kolektivů.

Text publikace je následně rozdělen do tří částí. První část, obsahující druhou a třetí kapitolu, jež jsou dělené do několika podkapitol, autorka nazvala „Manažerský cyklus a osobnost manažera ve zdravotnictví.“ Autorka se zejména ve druhé kapitole zabývá základní otázkou smyslu managementu jako řídícího procesu – odpovídá na otázku, co manažer dělá, co je jeho základní náplní a denní činností a koho manažer řídí. V textu jednotlivých podkapitol pak autorka vymezuje komplexní pohled na manažerské kompetence. Definuje několik základních oblastí, které tvoří základ manažerské zodpovědnosti a činnosti (organizování, řízení, plánování a kontrola) a zdůrazňuje jejich propojení s uměním komunikovat a zvládat time management. Jednotlivé kompetence podrobněji rozebírá a demonstruje jejich využití na příkladech běžné denní praxe, ale také v situacích méně obvyklých (zavedení změny na pracovišti, konfliktní akrizové situace), v nichž přibližuje konkrétní roli manažera. Podkapitolu odpovídající na otázku „koho manažer řídí?“ autorka zahajuje informacemi o řízení „sebe sama“, v nichž zdůrazňuje, „aby si manažer – sestry nevyjímaje – uvědomil, že vše začíná u něj samotného.“ Důraz tak klade na jednotlivé techniky seberozvoje manažera – sebevzdělávání, rozvoj sebemotivace, komunikačních dovedností a time managementu. Podkapitoly o řízení jednotlivců a týmů jsou podrobnou deskripcí činností manažera v profesionálním řízení pracovního výkonu, správném výběru zaměstnance, kvalitní komunikaci a plánování rozvoje zaměstnanců. Autorka obdobně jako v předchozím textu vybízí čtenáře k zamyšlení nad různými situacemi (často i z běžného života) a jednotlivé informace dokresluje na zajímavých příkladech z praxe, které vedou k lepšímu pochopení teorie a jsou mimořádně inspirativní. Celou druhou kapitolu uzavírá shrnutím, co činí z managementu a řízení velmi specifickou oblast právě pro sestry.

Třetí kapitolu věnuje autorka osobnosti manažera. Úvodní motto „Chceš-li úspěšně vést druhé, alespoň občas se za sebe ohlédni, jestli za tebou ještě někdo kráčí“ vystihuje základní myšlenku této části. Autorka definuje pojem „manažerský kvocient“ jako průnik kvocientu inteligenčního, emočního a politického a zdůrazňuje, že především emoční kvocient se podílí na úspěchu manažera ve vedoucí funkci až z 80 %. Nabízí i možnosti, jak jednotlivé složky manažerského kvocientu rozvíjet. Rozdíly mezi manažerem a lídrem přehledně shrnuje v tabulce, stejně jako v dalších podkapitolách demonstruje a konkretizuje různé styly vedení v praxi nebo různé typy orientace manažera (orientace „na lidi“ a/nebo „na výkon“), kde předkládá výhody a nevýhody uvedených možností. Následně vysvětluje pojem „osobnost manažera“ podle typologie v manažerské praxi a vyjmenovává situace, v nichž je vhodné osobnostní typologii rozpoznat a uplatnit (reakce na kritiku, na konflikt, na stres či na změnu). Kapitolu uzavírá pohledem na osobnostní specifika manažerů – sester.

Druhá část publikace přináší již z názvu patrný podrobnější pohled na klíčové aspekty manažerské práce sester. Ve čtvrté kapitole je soustředěna pozornost na rozvoj podřízených v oblasti zdravotnictví. Text o motivaci shrnuje informace o jejích typech, podrobněji vysvětluje podstatu nefinanční motivace a předkládá možné příčiny demotivace zaměstnanců a možnosti spolupráce s demotivovaným pracovníkem nebo týmem. Představeny jsou také rozvojové plány vedoucí k posílení a cílenému rozvoji žádoucích osobnostních složek podřízených, zejména jejich odbornosti, komunikačních schopností a potenciálu sebezdokonalování. Mimořádný význam má podkapitola týkající se péče o talenty (talent management), tedy systematické práce s nejlepšími (= nejkvalitnějšími) zaměstnanci. Autorka identifikuje klíčové body talent managementu a zdůrazňuje nutnost speciálních rozvojových programů (plánů) pro talenty včetně jejich správné realizace. V páté kapitole autorka zpracovává rovněž mimořádně důležitou oblast řízení lidských zdrojů – manažerskou komunikaci ve zdravotnictví. Vyzdvihuje její klíčový význam a argumentuje poměrně znepokojivým faktem přibývajících stížností ze strany pacientů, jejichž příčinou je často nesprávně vedená nebo nezvládnutá komunikace. V rámci problematiky interní manažerské komunikace věnuje autorka náležitou pozornost jak běžné pracovní komunikaci s kolegy a nadřízenými, tak specifickým komunikačním situacím. Zamýšlí se nad tradičním vztahem mezi lékaři a sestrami a jejich proměnou. Detailněji rozebírá náročné komunikační situace, jakými jsou přijímací pohovory, porady, hodnotící pohovory a řešení konfliktů na pracovišti. Ve všech případech předkládá základní pravidla a zásady profesionálního vedení rozhovorů, případně nabízí doporučený „scénář“. V části o komunikaci s klienty a jejich rodinnými příslušníky identifikuje soubor zásad, zákonitostí a pravidel s důrazem na zvláštní skupinu pacientů vyžadujících zvýšené nároky na komunikaci (dětští pacienti a senioři).

Třetí a poslední část publikace je věnována současným trendům ovlivňujícím zdravotnický management. Šestá kapitola předkládá jejich výčet s konstatováním, že „budou v nejbližší i vzdálenější budoucnosti citelně ovlivňovat každodenní pracovní život všech zaměstnanců ve zdravotnictví.“ Autorka má na mysli především rostoucí úroveň vzdělání sester, změny ve financování zdravotní péče, rostoucí zdravotnické a medicínské vzdělání pacientů, zvyšující se nároky na komunikaci s nimi, konkurenci mezi zdravotnickými zařízeními a v neposlední řadě i tolik potřebnou těsnější spolupráci lékařů a sester. Autorka zcela oprávněně předpokládá změnu ve vztazích mezi zdravotníky a pacienty, jíž jsme denně svědky – pacienti jsou dnes informovanější, opouštějí dřívější pasivní postoj a vyžadují kvalitní péči a dostatek informací.

V samotném závěru publikace autorka vyzdvihuje čtyři klíčová slova, která symbolizují změnu role sester v systému zdravotní péče následujících období – proaktivitu, partnerství, komunikaci a flexibilitu.

Publikace je doplněna seznamem použitých zdrojů, jmenným rejstříkem a souhrnem v českém i anglickém jazyce. 

Vlastní názor recenzenta

Ačkoli od prvního (a zatím bohužel jediného) vydání publikace uplynulo již deset let, informace v ní obsažené jsou dosud platné a neztrácejí na aktuálnosti. Kniha „Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry“ je na trhu tuzemské odborné literatury výjimečná svým mimořádným a ojedinělým zaměřením a poukazuje na specifika manažerských pravidel v prostředí zdravotní péče. 

Zvolené téma pokrývá kniha komplexně a lze bez nadsázky říci, že přehledně ilustruje základní stavební kameny manažerské práce sestry v jakékoli vedoucí pozici. Co je jistě nutné vyzdvihnout, je mimořádný důraz na komunikaci. Autorka na několika místech podtrhuje nároky na formu i obsah komunikace nejen na úrovni horizontální (s kolegy) a vertikální (s nadřízenými), ale i s pacienty a jejich rodinnými příslušníky. Je zcela pravdivé, že komunikace a zvládání time managementu tvoří základ manažerské práce (nejen) sestry ve vedoucím postavení a „…manažer, který neumí nakládat se svým časem, nemůže dlouhodobě dosahovat dobrých pracovních výsledků.“ Inspirativní jsou některé příklady „zlodějů času“, které z praxe dobře známe (časté telefonáty, přemíra administrativy, zdlouhavé porady…). K náročným komunikačním situacím patří prosazování změn a pro manažery je klíčové zamýšlet se nad důvody, proč se lidé změn bojí (nejistota, selhání, ztráta času při zavádění) a jakým způsobem je možné je ke změně motivovat (pozitivní zpětnou vazbou, pochvalou, poděkováním) a změnu vykomunikovat. Jednou z obtížných a citlivých oblastí práce manažera je i delegování (přenesení pravomocí na druhé) a je přirozené, že vysvětlením takové obavy delegovat může být ze strany nadřízených „strach ze ztráty kontroly“ nebo „pocit nenahraditelnosti.“

Za cennou považuji kapitolu o významu sebemotivace a sebeřízení manažera, protože „demotivovaný jedinec těžko někoho nadchne“ a stejně jako autorka se domnívám, že v oblasti „řízení sebe sama“ má řada manažerů rezervy. Připomenuta je zde úloha temperamentu, vnitřní energie i povahy, což jsou jistě atributy významné, v praxi však těžko objektivně měřitelné, zejména jde-li například o jednorázové výběrové řízení. Z dalších kapitol vyzdvihuji text o kontrole a korekci pracovního výkonu. Autorka již na několika předchozích místech doporučuje oddělovat nadprůměrné výkony od průměrných, respektive podprůměrných a to například i symbolickou částkou (jde-li o finanční odměňování). Doplnil bych, že ještě účinněji může zapůsobit nepeněžní odměna (uznání, pochvala). Pokud jde o kontrolní práci manažera, pak ji skutečně není možné zaměňovat s peskováním – důraz má být naopak kladen na principy partnerství a pomoci překonávat podřízeným překážky, současně však „míra tolerance manažera má své pevné hranice.“

Části některých kapitol (uveďme např. o osobnosti manažera a manažerských stylech, kapitoly o motivaci, přijímacích a hodnotících pohovorech) přinášejí zčásti informace spíše obecnějšího rázu, dostupné i v jiné, méně specificky zaměřené manažerské literatuře. Lze v nich však nalézt prvky moderního řízení a kontroly, jako je předcházení problémům a chybám, nesankcionování (myšleno pravděpodobně za drobné prohřešky), snaha poučit se a neopakovat chybu namísto hledání a postižení viníka. Z posledních kapitol zujme čtenáře text o poradách, kde autorka opět zdůrazňuje význam komunikace a společné diskuse a vybízí manažery k zapojování všech účastníků do programu porady (protože ostych a snížené sebevědomí tomu nezřídka brání a může být příčinou neprojevení se a ztráty cenného názoru). V kapitole o komunikaci s klienty a jejich rodinnými příslušníky autorka nezapomíná na „…správnou míru, a především konzistentnost informaci od různých členů týmu“, což považuji za zásadní pro navození atmosféry vzájemné důvěry, a upozorňuje na relativně častý prohřešek zdravotníků – používání pro laika nesrozumitelných odborných výrazů v rozhovoru s pacientem.

Atraktivitě knihy napomáhají průběžně zařazené funkční grafy, tabulky a schémata, stejně tak i úkoly a cvičení na konci kapitol, které čtenáře nutí aplikovat teorii na konkrétních příkladech, zamýšlet se nad dilematickými situacemi a ověřit si úroveň pochopení textu a nabytých znalostí. Publikace je rovněž vstřícná k uživatelům svým rozsahem i stylistikou. Neklade si ambice stát se vyčerpávající encyklopedií, jejíž počet stran by byl mnohem vyšší, ale být přehlednou, čtivou a srozumitelnou příručkou pro denní praxi. I přesto si zachovává odbornou fundovanost a jazyk a je možné ji doporučit kterémukoli zdravotnickému pracovníkovi, který má zájem být dobrým a především respektovaným manažerem.

Autor: Radovan Marek

Bibliografie (standardní formát citací podle mezinárodních standardů):

HEKELOVÁ, Zuzana. Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry. Praha: Grada, 2012. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4032-4.

Bibliografická citace dle APA:

Hekelová, Z. (2012). Manažerské znalosti a dovednosti pro sestry. Grada Publishing.