Small-talks. Proměňte nudné fráze v zajímavou konverzaci

25. 3. 2016
Štítky

Nejlepším zdrojem informací jsou lidé. Na internetu sice naleznete odpovědi na téměř všechny otázky, ale zajímavé příběhy, cenné rady, zkušenosti a novinky nejlépe získáte naživo. Vést smysluplnou diskuzi je však někdy těžší, než se zdá.

RozhovorSetkání a nucený rozhovor s cizím člověkem může být stresující. Situací přitom existuje celá řada – na svatbě, ve výtahu, na pracovním pohovoru, večírku a při dalších příležitostech v různorodém kolektivu. Občas se to stane každému, chcete být milí a zahájíte konverzaci, která však brzy skončí strohou odpovědí. Anebo jste to vy, kdo je osloven, ale prostě se ne a ne chytnout nahozeného tématu. A pak následuje trapné ticho. Jak z toho ven? Stačí si osvojit pár řečnických fíglů a budete mistrem konverzace.

Chtějte příběhy

Chystáte se na úvod vyslovit obecnou zdvořilostní frázi? Tak na to zapomeňte - na špatně začatou „diskuzi“ se ještě hůře navazuje. Typickým příkladem může být obligátní: „Jak se máte?“, a odpověď: „Jde to.“ Košatější reakce by možná zaskočila i samotného tazatele… Pokud se skutečně chcete dozvědět víc, ptejte se na příběhy. Zkuste dotaz zformulovat tak, aby odpovídal vašemu zájmu, třeba: „Co důležitého se vám v poslední době přihodilo v práci?“

Úsečným odpovědím svých dětí čelí rodiče každý den. Koukněte ale na ten rozdíl, pokud se školáka zeptáte: „Jak bylo ve škole?“, anebo rozvitěji: „Co nejzajímavějšího jsi dneska ve škole zažil?“, nebo: „Jaká byla nejlepší část tvého dne?“. První varianta nepřinutí dotyčného se ani zamyslet, pravděpodobně uslyšíte: „Fajn“. S druhou a třetí už máte naději, že dítě napadne konkrétní příhoda, o kterou se podělí. A stejné je to i s dospělými.

Vyhněte se zrcadlení

Častým činitelem nic neříkající diskuze je jev, kterému říkáme zrcadlení. Ačkoli je z psychologického hlediska tento fenomén důležitý pro pocit projevené empatie a porozumění, pro účely smysluplné komunikace je hotovým zabijákem. Jak bude podle vás pokračovat tento rozhovor?

A: „Dnes je moc pěkné počasí.“
B: „Ano, venku je opravdu krásně.“

Podle společenské etikety správná a dostačující reakce, která však naprosto paralyzovala možnosti dalšího rozvinutí hovoru. Co zkusit trochu provokovat? Absurdní odpověď mnohdy prolomí pověstné ledy a podpoří pokračování konverzace.

B: „To samé si jistě mysleli i Hanč s Vrbatou, těsně před tím, než umrzli… Nechtěl bych být v jejich kůži.“

Odpovědi, které nenudí

Nehledejte v konverzaci žádné složitosti, čím spontánnější budete, tím lépe. I malé přeřeknutí je pro diskutéry často zábavnější než zdvořilostní fráze. Alespoň se společně zasmějete a možná přihodíte i další historky, co se vám v minulosti povedlo zkomolit. Jednoduchým krokem, jak se vyhnout nudnému zrcadlení a očekávaným reakcím, je prosté ignorování a nabídka zcela nového tématu.

Co třeba místo…:
A: „Jaký byl let?“
B: „Příjemný, děkuji.“

…odpovědět:
B: „Stále čekám, až se nějaká letecká společnost odváží k prodeji letenek oceněných podle váhy a velikosti pasažéra.“

Celkem vtipná odpověď, že? A v tom to právě je. Nebát se mluvit a hýřit nápady. Klidně neodpovídejte na dotaz a stočte konverzaci tam, kam chcete. Uvidíte, že i druhý účastník diskuze vám bude vděčný a změnu ocení.

Hlubšímu poznání zákonitostí komunikace se třeba věnuje i jeden modul studia MBA.

Příjemné originální konverzování!