Studenti LIGS: Rostislav Válek

Všichni známe pohádku O statečném kováři. Na LIGS University jednoho takového máme. Absolvoval programy MBA, MSc, a v současné době pokračuje v získání nejvyššího akademického titulu Ph.D. Léta působil v koncernu ČEZ, poté se vydal vlastní cestou. Nyní má jako interim manažer vlastní firmu. Jeho vášní je ale také kovářství. Založil umělecké kovářství Kovaný svět, je předsedou spolku Medvědí kovárna a zakladatelem Ždírecké ZOO. Jedná se o unikátní projekt, který má dětem i dospělým přiblížit krásy české přírody.

Několik let jste pracoval jako projektový manažer pro koncern ČEZ, nedávno jste však založil vlastní firmu Catalpa PMO, s.r.o. Jak jste dospěl k tomuto rozhodnutí?

Ve Skupině ČEZ jsem působil na mnoha pozicích a rolích, naposledy jako project management officer, více jak 20 let. Všechny projekty, programy nebo jiné výzvy byly neuvěřitelným zdrojem zkušeností, ale po nějaké době jsem si uvědomil, že mne to stejné prostředí již neposouvá tak, jak bych si přál. Nyní se snažím ve své firmě zákazníkům nabídnout své zkušenosti a znalosti jako interim manažer se zaměřením na projektové a strategické řízení a business consulting. Každý můj nový zákazník a jeho projekt jsou zajímavou výzvou, kterou rád přijímám. Výzvou, která výrazně posouvá i mě. 
 

Na LIGS jste absolvoval programy MBA, MSc a nyní studujete Ph.D. Propojovalo se u vás studium s praxí? 

Volitelné předměty v rámci studia LIGS mi umožňovaly reagovat na mé aktuální potřeby. Volbu předmětů jsem opakovaně využil například při řešení personálních témat (budování týmů), nastavení procesního řízení (procesní optimalizace) nebo strategického řízení. Většina seminárních prací se pak věnovala konkrétním příkladům z praxe, proto jejich přínos nebyl jen ve studentském indexu, ale hlavně v každodenní praxi
Výjimečným zdrojem informací, názorů a zkušeností jsou pak lektoři samotní. A to často výrazně nad rámec tematických osnov jednotlivých předmětů.

Měl jste nějaký oblíbený předmět nebo lektora? 

Za všechna studia určitě nejvíce paní Libuši Neščákovou. Její přístup mi dal úplně jiný pohled na personalistiku a vlastně řízení lidí, ze kterého těžím každodenně.

Mimo vlastní firmu jste i zakladatelem Ždírecké ZOO, která ale vlastně není typická ZOO :) Co v ní lze nalézt?  

Ždírecká ZOO je takový dlouhodobý osobní projekt. Měl jsem pocit, že nejen mé děti tráví až příliš času u televize, tabletů a telefonů, a že sice znají desítky druhů dinosaurů a Pokémonů, ale už neví, jak vypadají některá česká zvířata. To se spojilo s mým obdivem k řemeslům, zejména řezbářství a kovářství, a Ždírecká ZOO byla po několika letech práce na světě. Nyní je možné v naší ZOO nedaleko Nepomuku najít přes 80 zvířat. Všechna ale byla vytvořena ze dřeva řezbáři nebo vykována uměleckými kováři. U nás také platí „nekrmit!“, ale sahat na zvířata je doporučeno.

Zoo je volně přístupná, bez plotu, bezbariérová, bez otevírací doby, zdarma a obsahuje jen zvířata, která se běžně u nás chovají nebo vyskytují.

Vytvářel jste některé instalace pro ZOO i vy sám? 

Sice nakonec můj obdiv ke kovařině přerostl v absolvování rekvalifikačního kurzu uměleckého kovářství, ale pochopil jsem, že kovářem se, stejně jako u jiných uměleckých směrů, člověk rodí. A to se mě nepoštěstilo. Nicméně spolupráce s kováři přerostla v umělecké kovářství, které společně provozujeme. Mám rád hezké a přesně zpracované věci, proto já zákazníkům ani do zoo nekovu. Já se starám o procesy, strategii, ekonomiku a obchod a nechávám kováře s darem v klidu kovat ? Nicméně jsem si řekl, že snad ještě letos bych mohl zkusit první kované zvíře do zoo vytvořit. Ale neslibuji. Pokud nebude poznat jaké zvíře to má být, kovárnu neopustí.

Jak se vůbec dá časově zvládnout řízení vlastní firmy, koníčky, a do toho studium? 

Studium dělám ne proto, že musím, ale proto, že chci. A to stačí k tomu, aby člověk zvládl i náročné období souběhu více projektů, rodiny a studia.