Vliv lokální kultury na obchodní etiku

8. 3. 2021
Štítky

Etika v podnikání je pro mnohé z vás zásadním tématem. V pracovním prostředí přináší neskutečné množství výzev, kterým dennodenně čelíte nejen vy, ale také vaši zaměstnanci. Pojďme se tedy společně podívat na to, jak ji můžete efektivně využít při pracovním jednání nebo při podnikání.

Existuje mnoho definic etiky. Pro naše účely je podstatná definice podnikové etiky: „Etika podnikání zkoumá etické principy a morální či etické problémy, které mohou v obchodním prostředí vzniknout.

 

Business ethics

Firmy ji používají pro odpovědnou práci vedoucích manažerů a zaměstnanců na pracovišti. Nezáleží, zda se jedná o práci s interními či externími zúčastněnými stranami. Určitě vás nepřekvapí, že se vztahuje na všechny aspekty obchodního vyjednávání. Na první pohled se může zdát, že podnikatelská etika je choulostivé téma. Řadí se do pozadí ve srovnání s jinými urgentními záležitostmi (například procesy přijímání nových zaměstnanců či plnění stanovených cílů společnost), ale opak je pravdou. Firmy a jejich zaměstnanci se běžně snaží vyvážit etické chování s obchodními zájmy. 

Některé etické požadavky v byznysu musí být regulovány zákonem. Jedná se například o: 

  • ekologické předpisy
  • minimální mzda
  • omezení obchodování zasvěcených osob atd.

Být etický v podnikání může být docela náročné, ale proč? Existuje pro to několik důvodů:

  • Pokud si chceme udržet morálku, je možné, že zaplatíme opravdu vysokou „cenu.“ 
  • Musíme dělat komplikovaná rozhodnutí.
  • Máme silnou konkurenci. 
  • Máme tendenci racionalizovat chování: „Tak to bylo a bude.“
  • Lidé mají tendenci tajit nebo dokonce popírat své chyby.
  • Morálka je v úpadku, více než kdykoliv předtím.
  • Existuje mnoho neshod v chování: nechceme přijímat jasné důkazy, protože jsou v rozporu s tím, co si myslíme.
  • V podnikání převládá individualismus (každý má svou skrytou agendu a své hodnoty).

Kultura a její definice

Kultura má mnoho vrstev. Pokud bychom chtěli její definici zjednodušit, můžeme ji přirovnat k cibuli. I ta má stejně, jako kultura mnoho částí. Z čeho se tedy skládá?

  • Symbolů (jídlo, loga, barvy, památky)
  • Hrdinů
  • Rituálů
  • Hodnot

Kultura je jakýmsi souhrnem, jehož součástí je sociální chování a normy nalezené v lidských společnostech stejně, jako znalosti, víra, umění, zákony, zvyky, schopnosti a zvyky lidí v těchto skupinách.

Organizační kultura a kulturní efekt

Organizační kultura ovlivňuje způsob, jakým lidé komunikují. Má vliv na kontext, ve kterém se znalosti vytvářejí, odpor, který budou mít lidé vůči konkrétním změnám, a v neposlední řadě způsob, jakým sdílejí své znalosti. Společnost působí alespoň ve dvou kulturách a to: 

  • organizační
  • rozšířená kultura

Neexistuje způsob, jak by etika a kultura mohly fungovat odděleně. Kultura ovlivňuje místní hodnoty, které mají vliv na globální obchodní etiku. Pokud blíže prostudujeme dopad etického chování v určité společnosti lidí, jasně vidíme význam konkrétní kultury. Kolektivní kulturní faktory působí na to, jak člověk vnímá problém a s ním související korektní nebo nekorektní chování.

V rámci konkrétní kultury mají jednotlivci různé představy o tom, jak vypadá etické nebo neetické chování. Každý profesionál je ovlivněn hodnotami, sociálním programováním a vlastními zkušenostmi, které na něho působí od raného dětství. V běžné praxi existuje rozdíl mezi etickým chováním a standardní praxí. V některých zemích a kulturách může být například přijatelné diskriminovat, i když lidé v této společnosti vědí, že to není správné nebo spravedlivé. Tady si musíme položit zásadní otázku, zda by měla společnost fungovat na principu „Jsem v Římě, budu se chovat jako Říman?“ Nebo dodržet etiku země původu? Je v pořádku snížit se k praktikám, jako je podplácení, jenom proto že se společnost nachází v zemi, kde se jedná o běžnou praxi? Rozmanitost lokálních i světových trhů roste a daná společnost musí proto zvážit etické dopady globalizace svých obchodních transakcí. A to i přesto, že jsou jejich hodnoty zpochybňovány kulturními požadavky jiných zemí. 

Ve chvíli, kdy se firma bude snažit prosadit v novém prostředí, do hry vstupuje třetí kultura, která hraje stejně důležitou roli, jako organizační a národní kultura. Představte si, že nastane situace, kdy se obchodní etika neshoduje s etikou národní kultury. Přesto musí být etické chování v tomto případě motivováno organizační kulturou.

Dopad náboženství

Hodnoty založené na náboženství ovlivňují chápání etického chování. Západní myšlení a filozofie měly v posledních několika stoletích zásadní vliv na svět a globální podnikání. Patří mezi ně reformační a post osvícenské hodnoty, které se zaměřují na rovnoprávnost a individuální práva. Tento způsob myšlení přijímá to, že všichni lidé v jakékoliv zemi a z jakéhokoli prostředí jsou si rovni. A měli by proto mít rovné příležitosti. Firmy zahrnují tyto podmínky mezi své interní pokyny pro zaměstnance, řízení a provoz. Naopak prosazení stejných hodnot může být složité a nestálé při globálních transakcích. 

Úplatky a jejich role v podnikové etice

Úplatky jsou v mnoha zemích stále rozšířené. Přestože s tím lidé často nesouhlasí, berou je jako nutnost každodenního života. Tady si však musíme dát velký pozor, ne všichni chápou koncept úplatkářství a jeho dopad na místní kulturu stejně. Jak tedy rozlišovat mezi darem a úplatkem? Dárcovství lze použít k navázání vztahu nebo udržení respektu ve vztahu. Úplatkářství je praxe, při které jednotlivec benefituje z malého nebo žádného přínosu pro společnost. Obvykle se vyplácí za uzavření obchodní dohody. Pravděpodobnější je, že rozdávání darů bude zakořeněno v kultuře a nebude proto spojeno s vítězstvím při uzavření konkrétní obchodní transakce.

V západních zemích, jako jsou Spojené státy, není běžnou praxí obdarování obchodních partnerů, s výjimkou Vánočních svátků. A dokonce i tehdy je rozdávání dárků skromné. Podniky působící v těchto kulturách posílají svým zákazníkům skromné ​​dárky nebo přání, aby jim poděkovali za jejich loajalitu v předchozím roce. Některá průmyslová odvětví, jako jsou finance, mají dokonce jasně stanovená právní pravidla, která omezují hodnotu a typ dárku. Naopak v Asijských státech je rozdávání dárků zakořeněno hluboko v kultuře, zejména v Japonsku a Číně. Tyto státy mají jasně definované pokyny pro rozdávání dárků. Obvykle záleží na totožnosti dárce nebo příjemce, délce obchodního vztahu a počtu již vyměněných dárků. Navzdory nastaveným pravidlům se rozdávání dárků v asijských zemích, jako je Japonsko, občas stane úplatkem.

Asiaté mají odlišný pohled na odpovědnost, než většina lidí na Západě. Není neobvyklé, že japonští generální ředitelé rezignují, aby se omluvili a převzali odpovědnost za praktiky svých společností, přestože se osobně těchto praktik nezúčastnili. Zachování cti společnosti se stalo uznávanou manažerskou praxí. Změny kulturních praktik v dárcovství se postupně vyvíjí. Zadávání globálních obchodních smluv vyžaduje čas, pozornost vlády a větší transparentnost.

Role korupce v podnikové etice

Využívání konexí k prosazení obchodních zájmů existuje téměř v každé zemi na světě. Rozsah a způsob, jakým je institucionalizován se u jednotlivých kultur liší.

V západních zemích jsou konexe vnímány neformálně ale i v negativním slova smyslu. Naproti tomu asijské, latinskoamerické a středovýchodní kultury oceňují konexe a vztahy vnímají pozitivně. “Známosti” jsou dle jejich kulturních požadavků potřebné k dosažení úspěchu v byznysu. Například: Zaměstnanec pracuje ve firmě, která chce uzavřít smlouvu v Číně. Klíčový vládní úředník v Číně zjistí, že člověk, který se snaží dohodu uzavřít vystudoval obchodní školu na kterou se hlásí jeho dcera. Požádá ho tedy o pomoc při přijímacím řízení. Je to správné nebo se jedná o potenciální střet zájmů či laskavost? Toto je šedá oblast globální podnikové etiky. Firma může toto jednání považovat za nevhodné, její zaměstnanci budou, ale i nadále dělat to, co považují za nejlepší pro svou práci.

Management a kulturní etika

Místní kultura ovlivňuje způsob, jakým lidé vnímají vztah zaměstnance a zaměstnavatele. Ovlivňuje vzájemné chápání rolí lidí na pracovišti. Například genderové otázky mohou být ovlivněny místním vnímáním žen na pracovišti. V mnoha kulturách neexistují jasná pravidla zabraňující diskriminaci lidí na základě věku, rasy, pohlaví, sexuálních preferencí, handicapu atd. Přestože formální pravidla nebo zákony proti diskriminaci existují, nemusí být vymahatelná. Běžná praxe umožňuje lidem a společnostem jednat podle místních kulturních a společenských zvyklostí. Například: Poslal by vyšší důstojník americké společnosti ženu do Saúdské Arábie nebo do Afghánistánu, aby jednala s vládními úředníky nebo řídila místní úřad? Jak společnost v dané lokalitě zachází se ženami na pracovišti? Teoreticky má většina globálních firem jasné směrnice, které formulují antidiskriminační politiku. Ve skutečnosti globální podniky běžně auto cenzurují. Firmy často určují, zda bude člověk efektivní v konkrétní kultuře, na základě převládajících kulturních hodnot.

Společenská odpovědnost firem

Nespornou součástí dnešního chápání podnikové etiky je společenská odpovědnost firem. Místní kultura má významný dopad na chápání společenské odpovědnosti firmy a její implementaci ve světě byznysu: může působit víceúčelově nebo omezovat. Rozdílné pohledy na klíčové problémy sociální odpovědnosti firem způsobují problémy a vytvářejí velký tlak na společnosti ze západního světa.

Obchodní etika, tak jak ji vnímáme dnes, se zabývá problémem, jak podnikat v situacích, kdy je etická morálka v rozporu s různými kulturními praktikami. Obchodní etici navrhují střední cestu, která je v souladu se globální smlouvou OSN. Toto ustanovení pobízí firmy, aby:

  • ctili lidská práva
  • přijali kolektivní vyjednávání
  • zakázali otroctví a dětskou práci
  • pečovali o životní prostředí
  • vyhnuli se korupci, jako je úplatkářství a vydírání

Etické rozhodování v globálním kontextu vyžaduje širokou perspektivu. Vedoucí pracovníci v byznysu si musí být jisti sami sebou, posláním své organizace a dopadem svých rozhodnutí na místní komunity. Musí být také otevřeni různým stupňům rizika.

MBA

Vyberte si program studia


Studovat MBA

 

DBA

Vyberte si obor specializace DBA:

 

MSc

Vyberte si obor specializace MSc:

 

Ph.D.

Vyberte si obor specializace Ph.D.: